Účastníci:  děti z 1. a 3.  třídy, vychovatelky paní Šnejdarová a paní Brchlová a pan Šnejdar.

Sešli jsme se v 8 hodin na metru Stodůlky. V 8.10 jsme zamířili metrem na Smíchovské nádraží, odkud nám v 9 hodin jel autobus do Mníšku pod Brdy. U autobusu jsme byli v předstihu, abychom si všichni sedli.  Vyjeli jsme od Smíchovského nádraží a již v 9.30 byli v Mníšku na náměstí, u Velké hospody. U zámku se k nám připojili dva Sýkorovi kluci (patří do naší družiny a přidali se k nám v Mníšku, protože bydlí v nedaleké Líšnici). A šli jsme do zámku.

Zámek v Mníšku pod Brdy byl postaven v místech Švédy zničené tvrze. Stojí na skále nad zámeckým rybníkem. Ač čtyřkřídlý, má poněkud netradičně jen tři věžice - dvě v průčelí a jednu středovou, v zadní části. Dvoupatrová stavba leží na půdorysu asi 40 x 42 metrů. Kolem čtvercového dvora je v ní celkem 65 pokojů. Přístup od náměstí střeží u kované brány dvojice lvů. Následuje pozvolna stoupající plošina (most) zdobená vázami, pod kterou je (stejně jako na více místech pod zámkem) ve skále tesaná prostora. Portál je bohatě zdoben různými reliéfy a maskami, jež doplňuje znak Engelů z Engelflussu.
Dnes v zámku probíhají různé kulturní akce, výstavy, svatby, konference apod. Zajímavostí je, že celé okolí zámku a města je dějištěm knihy Kája Mařík od Marie Wagnerové. V kopcích nad Mníškem je krásné místo bývalé poustevny "Skalka", odkud je pěkný výhled po okolí.

Po příchodu do zámku jsme se rozdělili. Pan Šnejdar využil nabídky a šel sám na prohlídku dvou zámeckých okruhů. Byl překvapen, jak je zámek zachovalý a kolik je v něm vystavených předmětů: I. prohlídkový okruh zahrnoval 11 historických prostor, představujících bydlení drobné šlechty na počátku 20. století. Jde o reprezentativní místnosti – Zimní jídelnu, Kapli, Velkou jídelnu, Přípravnu, Velký salon s hodinovou věží, Pánský salon, Dámský salon, Knihovnu, Pracovnu, Lovecký salon a Arkádu a nástupním schodištěm.
II. prohlídkový okruh zámku zahrnoval 8 historických prostor a Arkádu. Jsou v něm představeny soukromé pokoje, ve kterých poslední majitelé Kastové každodenně pobývali. Dětské pokoje, ložnice a koupelny jsou zařízeny do nejmenších detailů, nechyběla například křtící zavinovačka, dobové hračky, učební pomůcky, záchod či nočník. V pokojích bylo vidět, jak se tehdy žilo, co se nosívalo a jak rodina Kastů jako zámeckých pánů trávila své volné chvíle - například lovem, vyšíváním, kreslením, fotografováním a různými hrami. Starší návštěvníci mnohé z vystavených věcí pamatují, jedná se totiž o předměty z doby první republiky, které viděli u svých babiček a dědečků.

Děti měly sjednaný prohlídkový okruh S princeznou Aničkou. Prováděla je princezna Anička s korunkou na hlavě a ještě jedna paní průvodkyně. Děli měly za úkol vypátrat, jaké známé pohádky jsou v zámeckých interiérech ukryty. Přitom se zábavnou formou dozvěděly něco o historii zámku.
V rámci prohlídky děti navštívily zámeckou kapli, zimní jídelnu, společenské salóny, knihovnu, pracovnu a další místa. Potom zhlédly výstavku módy, kde viděly šaty dam a pánů, jaké se nosily v starověku středověku, středověku, renesanci, baroku, rokoku a v 19. století. Paní průvodkyně se dětí ptala na různé věci, třeba na hrady a zámky, které navštívily. A pochválila je za znalosti, které mají. Po prohlídce zámku se děti přesunuly do výtvarné dílny, kde si podle své volby a fantazie vymalovaly hrníček, nebo sádrový odlitek zámku. Práce si nechaly v dílničce, aby barvy dobře zaschly a šly do pokladny, kde si mohly koupit různé suvenýry a dárkové předměty.

Po prohlídce zámku a malování ve výtvarné dílničce jsme všichni společně šli na procházku, a to po zelené turistické značce do barokního areálu Skalka. Cesta nás vedla kolem zámku a potom lesem, zpočátku po rovince a potom do kopce. V závěru cesta prudce stoupala.  My ji ale hravě zvládli a cestou si ještě stačili nasbírat houby václavky.

Došli jsme na Skalku, kde je stojí kostelík sv. Maří Magdalény, klášter a poustevna, což jsou stavby významného barokního architekta Kryštofa Dientzenhofera. Prohlédli jsme si kostelík a bývalý klášter, ve kterém se dnes konají různé výstavky. Protože jsme již byli z cesty trochu unaveni, poseděli jsme na prostranství před místním občerstvením u ohníčku. Něco jsme pojedli z vlastních zásob a něco si, včetně různých pamlsků, zakoupili.

Do Mníšku jsme se vrátili stejnou cestou. Zašli jsme do zámku, vyzvedli si své malířské výtvory a šli na autobus, který nám jel v 15 hodin. Za půl hodinky jsme byli na Smíchovském nádraží  a v 16 hodin ve Stodůlkách, kde nás již očekávali rodiče.

Počasí nám celý den přálo. Prohlídka zámku se všem dětem líbila a stejně tak i práce ve výtvarné dílničce. Děti si své malůvky odnesly domů a bylo vidět, že z nich mají velkou radost. Pěkná byla i vycházka na Skalku: prošli jsme se svěží podzimní přírodou a prohlédli si pěknou barokní architekturou. A pokochali jsme se kouzelným  výhledem ze Skalky, dolů na Mníšek pod Brdy.

Cesta na Skalku a zpět do Mníšku byla dlouhá 6 km.

B. Šnejdarová