|
|
Základní škola, Praha 13, Kuncova 1580 pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce
základní školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků základní školy jsou zpracována v souladu se zněním zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon a dále v souladu s vyhláškou MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech povinné školní docházky. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou součástí Školního řádu Základní školy, Praha 13, Kuncova 1580. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků řídí po stránce pedagogické a didaktické postup při hodnocení a klasifikaci žáků a uvádí požadavky na vědomosti, dovednosti a návyky (kompetence) pro určené stupně hodnocení a klasifikace ve vyučovacích předmětech i v chování včetně výchovných opatření. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků chápou hodnocení jako součást výchovně vzdělávacího procesu a klasifikaci průběžnou i celkovou jako jednu z forem hodnocení, kterou je možno vyjádřit příslušným klasifikačním stupněm nebo slovně. Zabývají se hodnocením a klasifikací dílčích i celkových výsledků a projevů žáka, jichž dosáhl v souladu s požadavky školních učebních osnov a školního vzdělávacího programu, i s jeho schopností používat osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v konkrétních situacích a dále chováním žáka v souladu s požadavky pravidel chování, které stanovuje školní řád.
Článek I. - OBECNÉ POKYNY PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou pokynem pro pedagogické pracovníky a určují pravidla hodnocení žáků Základní školy, Praha 13, Kuncova 1580. Ø hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáka musí být jednoznačné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, srozumitelné a všestranné Ø pro klasifikaci platí obecná zásada, že vždy hodnotíme to, co žák zná a ne to, co nezná Ø při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje pedagogický pracovník (dále jen učitel) přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi Ø při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech vzhledem k určité indispozici (dlouhodobá nemoc, změny v rodinných poměrech apod.); dále je potřeba při klasifikaci zohlednit případné specifické poruchy učení a výsledky vyšetření PPP v návaznosti na integraci Ø učitel je povinen prokazatelným způsobem (zápis do ŽK, písemné oznámení, osobní pohovor apod.) oznámit zákonnému zástupci žáka veškeré problémy v prospěchu a chování ve chvíli, kdy se tyto problémy objeví Ø třídní učitel odpovídá za to, že veškeré údaje o klasifikaci, o hodnocení chování a o výchovných opatřeních se zapisují mimo povinnou dokumentaci také do programu Bakaláři
Článek II. - ZÁSADY A PRAVIDLA PRO SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ (autoevaluace) 1. Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je zajišťována zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce. 2. Škola může nabídnout vedle možnosti srovnávacích objektivizovaných testů (SCIO, KALIBRO, CERMAT aj.), které jsou jednoznačně formami vnější srovnávací evaluace, také možnost využívání softwarových produktů, které umožní bez jakéhokoli zásahu pedagoga ověření stupně dosažených znalostí a dovedností. 3. Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí: Ø schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi Ø schopnost orientace se v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností Ø schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu Ø schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaných textů ve formě úvah, referátů apod. Ø schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů, selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních částí úloh Ø schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků Ø schopnost využívání mezipředmětových vazeb Ø schopnost aplikovat etické principy v praxi Ø schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností Ø pochopení své role v kolektivu Článek III. - STUPNĚ A ZÁSADY HODNOCENÍ PROSPĚCHU A CHOVÁNÍ 1. Prospěch Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech (předměty povinné, povinně volitelné a volitelné) je klasifikován těmito stupni: 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni: Ø pracoval/a úspěšně Ø pracoval/a
2. Chování Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 1 – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje dodržování pravidel a zásad školního řádu. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy. Přispívá k upevňování dobrých pracovních vztahů ve třídě i ve škole. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu. Je ale přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Závažnějším přestupkem je více než 7 neomluvených hodin. Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu, ničí školní majetek, chová se hrubě ke spolužákům nebo dokonce k zaměstnancům školy apod. Závažným přestupkem je více než 12 neomluvených hodin za pololetí. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených zákonem č. 561/2004 Sb. Známka z chování je vždy uzavřena k příslušnému pololetí. 3. Výchovná opatření Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Výchovná opatření může udělit nebo uložit ředitel školy nebo třídní učitel.
Třídní učitel, ředitel školy nebo zástupce obce,
která je zřizovatelem školy, může žákovi Žákovi, který vykazuje kázeňské problémy závažným porušováním školního řádu, lze udělit výchovná opatření k posílení kázně: NTU – napomenutí třídního učitele DTU – důtka třídního učitele DŘŠ – důtka ředitele školy NTU – např. za zapomínání školních pomůcek, neplnění domácích úkolů, pozdní příchody do školy (3x), drobné porušování školního řádu DTU – např. za 1 neomluvenou hodinu za pololetí, opakované zapomínání školních pomůcek a neplnění školních úkolů, opakované pozdní příchody (6x), ojedinělé porušování školního řádu a pravidel společenského chování DŘŠ – např. za 2 – 6 neomluvených hodin za pololetí, více než 6 pozdních příchodů, opakované porušování školního řádu a pravidel společenského chování
Ředitel školy může žákovi udělit důtku po projednání na pedagogické radě. Třídní učitel zaznamenává udělení kázeňského opatření do katalogového listu žáka. Pokud se jedná o závažný přestupek proti ustanovení Školního řádu, nemusí učitel dodržet postupnou škálu kázeňských opatření. Po udělení kázeňského opatření je třídní učitel povinen prokazatelným způsobem informovat zákonného zástupce. Závažné kázeňské problémy škola projedná na výchovné komisi za přítomnosti zákonného zástupce žáka, třídního učitele, výchovného poradce a zástupce vedení školy. U prokázaného záškoláctví je nutné žáka bezprostředně postihnout a ihned prokazatelným způsobem vyrozumět zákonného zástupce žáka. V rámci prevence a ochrany před sociálně patologickými jevy škola též postupuje dle platných předpisů a směrnic a učiní další nezbytná opatření včetně zaslání hlášení příslušným úřadům. Jednotlivé kázeňské přestupky budou posuzovány individuálně. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno výchovné opatření k posílení kázně. Každý pedagogický pracovník je zároveň i vychovatelem. 4. Celkové hodnocení žáka Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
Žák prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e)
Žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
Žák neprospěl, je -li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
Není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.
Ve výjimečných a zvláště odůvodněných případech může být žákovi prvního ročníku, který sice není postižen některou konkrétní diagnostikovanou poruchou, ale jehož celkový a mentální vývoj neodpovídá jeho věku a jeho postup do vyššího ročníku by vedl k prohloubení jeho zaostávání či poruchám vývoje, umožněno po vyjádření PPP a po projednání se zákonnými zástupci žáka opakování ročníku. Cílem tohoto opakování je vyrovnání úrovně žákovy osobnosti s požadavky školní docházky. V tomto případě je žák hodnocen stupněm neprospěl s poznámkou ze zdravotních důvodů. 5. Získávání podkladů pro hodnocení a) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: Ø soustavným diagnostickým pozorováním žáka Ø soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování Ø různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) Ø kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami Ø analýzou výsledků činnosti žáka Ø konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb Ø rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka b) Žák 2. až 9. ročníku musí mít z každého vyučovacího předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. c) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů či výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky písemných zkoušek a prací a praktických činností oznamuje v nejbližším možném termínu, nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky současně se sdělováním známek žákům. d) Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nehromadily v určitých obdobích. Termíny kontrolních písemných prací, zejména čtvrtletních, prokonzultuje učitel s třídním učitelem (případně učiní dopředu záznam do třídní knihy) a sdělí je též žákům dostatečně dlouhou dobu předem. e) V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu kontrolní práci, která bude trvat více než 25 minut. f) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné…). Na konci pololetí zapisuje výslednou známku do katalogového listu žáka a do programu Bakaláři. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. g) V pedagogické dokumentaci (katalogové listy, žákovské knížky) je přípustná pouze klasifikace klasifikačními stupni 1, 2, 3, 4, 5 a ne mínusy. Zůstává nedotčena klasifikace učitelská (interní). h) Učitel je povinen archivovat čtvrtletní písemné práce po dobu 5 let, ostatní písemné práce žáka příslušný školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 15. října dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům. i) Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména klasifikují za stejné chyby různé žáky stejným stupněm (jinak je tomu u žáka integrovaného), nezkoušejí žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, nezesměšňují žáky před třídou, když něco neumějí, neklasifikují z toho, co nebylo probráno apod. Rovněž zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. j) Je nepřípustné užívat známky nedostatečné jako zástupného výchovného opatření automaticky a vždy při nevypracování domácího úkolu žákem. Nenošení domácích úkolů je nutno sledovat a řešit návrhem kázeňského opatření ve spolupráci s třídním učitelem, výchovným poradcem a rodiči. k) Žáci 6. – 9. ročníku mají právo použít jedenkrát v měsíci žolík, který je vydán pouze na jejich jméno, aby nebyli ústně zkoušeni, pokud nejsou připraveni. Vyučující toto právo respektuje, na kartičku s žolíkem zapíše název předmětu, datum a podepíše se, aby bylo zřejmé, že již není možné žolíka v jiném předmětu ve stejném měsíci použít. Pro písemné testy nebo kontrolní práce nelze ovšem žolík použít. Pokud žák žolík v měsíci ani jednou nepoužije, nemůže svého práva nebýt ústně zkoušen v dalším měsíci využít dvakrát. V případě ztráty se žákovi nový žolík nevydává. l) Do žákovské knížky se zápis učiva provádí zásadně modrou barvou. Známky, udělená kázeňská opatření, slovní sdělení o prospěchu a chování žáka a pochvaly je možné zaznamenat i barvou červenou. V ostatní pedagogické dokumentaci (třídní knihy, třídní výkazy, katalogové listy) se používá k zápisu výhradně modrá barva. V případě, že žák „chronicky“ zapomíná žákovskou knížku, aby se vyhnul zápisu známek, poznámek o chování či jiných sdělení, třídní učitel nebo příslušný vyučující tuto skutečnost oznámí jinou prokazatelnou formou zákonnému zástupci. m) Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn. Podobně vyučující respektuje známky, které žák obdržel od jiného vyučujícího, který ho zastupoval. Žák se znovu nepřezkušuje. n) Pokud je žák dlouhodobě nemocen (více než týden), učitel individuálně žákovi rozvrhne doplnění učiva a zpětně toto doplnění zkontroluje. o) Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. Integrovaného žáka je nutné klasifikovat vždy s ohledem na jeho psychologem diagnostikovanou poruchu či potíže.
1. Žáci jsou klasifikováni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. 2. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru klasifikace za příslušné období (může být ale jedním z vodítek). Při klasifikaci se zohlední také přístup žáka, inteligenční schopnosti, schopnost samostatné práce, píle a snaha. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům. 3. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. Hodnotíme to, co žák zná. Smyslem hodnocení není žáka „nachytat“ ho na tom, co neumí. 4. Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními vyučujícími a rozhoduje o ní ředitel školy po projednání na pedagogické radě. 5. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. 6. V předmětu, ve kterém vyučuje více vyučujících, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitele školy. 7. Všichni vyučující dané třídy nahlásí včas (nejpozději dva pracovní dny před třídními schůzkami) třídnímu učiteli stav klasifikace žáka v daném předmětu, popř. učiní poznámku k chování žáka. Třídní učitel v případě nejasností nebo pochyb navrženou známku nebo poznámku k chování žáka s vyučujícím prokonzultuje. O výrazném zhoršení prospěchu žáka nebo jeho chování informuje třídní učitel ředitele školy. 8. Ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídách. Pro čtvrtletní a pololetní klasifikaci jsou předepsány vnitřní formuláře pro klasifikaci, které vyplňují třídní i netřídní učitelé. Pro přehledy o pololetní klasifikaci slouží též výstupy z programu Bakaláři. Případné problémy a zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogických radách. 9. Na konci pololetního klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejčastěji dva pracovní dny před konáním pedagogické rady, zapíší třídní učitelé výsledky celkové klasifikace číslicí do katalogových listů a do programu Bakaláři a připraví případné návrhy na opravné zkoušky či termíny odložené klasifikace. 10. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka třídní učitel (popř. ostatní učitelé) každé čtvrtletí na třídních schůzkách nebo prostřednictvím žákovské knížky. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně. 11. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín třídních schůzek, poskytnou vyučující po dohodě možnost individuální konzultace. 12. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje vyučující rodiče bezprostředně a prokazatelným způsobem. 13. Klasifikace a tisk vysvědčení se zpracovává na počítači v programu Bakaláři. V prvním pololetí se žákům vydává pouze náhradní výpis z vysvědčení, který žáci neodevzdávají. 14. Žákovi, který v průběhu II. pololetí přechází na jinou školu, vytiskne škola originální vysvědčení.
Článek V. - KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU VÝCHOVNÉHO PŮSOBENÍ Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, etická výchova a tělesná výchova Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci. Článek VI. - KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH TEORETICKÉHO ZAMĚŘENÍ A PRAKTICKÝCH ČINNOSTÍ Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní a přírodovědné předměty a matematika. Převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní činnosti a praktika. Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky činností jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činností je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je v celku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se projevují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí, dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Článek VII. - CELKOVÉ HODNOCENÍ ŽÁKA, Opakování ročníku, splnění povinné školní docházky 1. Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů a zájmových útvarů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení. 2. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ve všech povinných předmětech s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. 3. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 4. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po ukončení pololetí. Není-li možná klasifikace ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje. 5. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 15. října příslušného roku. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník, popřípadě znovu opakuje 9. ročník. Žák, který nemohl být klasifikován v náhradním termínu, nebo byl klasifikován nedostatečně, opakuje ročník. 6. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 7. Ředitel školy může povolit žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, na žádost zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
Článek VIII. - KOMISIONÁLNÍ A OPRAVNÉ ZKOUŠKY 1. Žáci, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, a žáci, kteří na daném stupni dosud neopakovali ročník, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky jsou komisionální. 2. Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy, eventuálně odbor školství Magistrátu hl. m. Prahy. Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do 14 dnů. Výsledek přezkoušení oznámí ředitel školy prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka. 3. Žák může v jednom dni konat opravnou zkoušku pouze z jednoho předmětu. 4. Žák koná opravné zkoušky nejpozději do konce příslušného školního roku. Termín stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák dostavit ze závažných důvodů, umožní ředitel školy vykonání opravných zkoušek v náhradním termínu nejpozději do 15. září příslušného roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého. 5. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se nedostavil bez omluvy k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, neprospěl. 6. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech a hodnocení chování na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy byl s touto skutečností seznámen, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zákonný zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušný odbor školství Magistrátu hlavního města Prahy. 7. Komisi pro přezkoušení jmenuje ředitel školy, eventuálně krajský úřad. Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující učitel daného předmětu, a zástupce vedení školy.
Článek IX. - Klasifikace žáků při plnění povinné školní docházky V zahraničí 1. Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. a) {ve škole mimo území České republiky} nebo způsobem uvedeným v odstavci 2 {plní povinnou školní docházku formou individuální výuky}, může na žádost zákonného zástupce konat zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené v odstavci 3 {je zároveň žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané v České republice do rejstříku škol a školských zařízení, kterou zvolil zákonný zástupce žáka} nebo ve škole při diplomatické misi České republiky; nekoná-li žák tyto zkoušky, doloží zákonný zástupce plnění povinné školní docházky žáka škole uvedené v odstavci 3 způsobem stanoveným v prováděcím právním předpisu. Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. c) {v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, zřízené na území České republiky cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo cizím státním občanem, která není zapsána v rejstříku škol a školských zařízení a z důvodu uplatnění obsahu zahraničního vzdělávacího programu ani o zápis do rejstříku škol a školských zařízení nežádá, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky v příslušném školním roce}, koná zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené v odstavci 3. 2. Zkouška je komisionální a je organizována podle ustanovení čl. IX. 3. Termín zkoušky určí ředitel školy po dohodě se zákonným zástupcem. Po vykonání zkoušky vydá škola žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text: „ Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona“. Článek X. - Klasifikace žáků se specifickými vývojovými poruchami (dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie, dyslalie aj.) U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To ale neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce nebo být ústně zkoušen. Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou diagnostikovanou odborným pracovištěm mohou požádat o slovní hodnocení. Na slovním hodnocení se dohodnou s třídním učitelem, který tuto skutečnost přenese i na ostatní příslušné vyučující. Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu žáka. Při slovním hodnocení se uvádí: a) zvládnutí učiva předepsaného vzdělávacím programem Ø ovládá bezpečně Ø ovládá Ø v podstatě ovládá Ø ovládá se značnými mezerami Ø neovládá b) úroveň myšlení Ø pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti Ø uvažuje celkem samostatně Ø menší samostatnost myšlení Ø nesamostatné myšlení Ø odpovídá nesprávně i na návodné otázky c) úroveň vyjadřování Ø výstižné a poměrně přesné Ø celkem výstižné Ø ne dostatečně přesné Ø vyjadřuje se s obtížemi Ø nesprávné i na návodné otázky d) úroveň aplikace vědomostí Ø spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností Ø dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb Ø úkoly řeší s pomocí učitele Ø dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává Ø praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele e) píle a zájem o učení Ø aktivní, učí se svědomitě a se zájmem Ø učí se svědomitě Ø k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů Ø malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty Ø pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné
Prospěch
Chování
Článek XII. - Platnost Pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
Ruší se klasifikační řád ze dne 23. ledna 2012 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků byla projednán na pedagogické radě dne 3. září 2012. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků nabývají účinnosti dnem 3. září 2012. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků byla schválen jako součást školního řádu školskou radou dne 8. října 2012 V Praze dne 3. září 2012 PaedDr. Pavel Petrnoušek ředitel školy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|