|
Česká
republika Česká školní inspekce Pražský inspektorát - oblastní pracoviště
charakteristika školy Zřizovatelem školy je Městská část Praha 13, Ovčí hájek 2159, 158 00 Praha 5. Příslušným orgánem státní správy je Magistrát hlavního města Prahy, odbor školství (Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha 4). Škola byla otevřena 1. 9. 1983. Je příspěvkovou organizací, sdružuje základní školu, školní družinu a školní jídelnu. Ve všech devíti ročnících realizuje vzdělávací program Základní škola čj. 16847/96-2, v paralelní třídě od 3. do 5. ročníku poskytuje vzdělání podle upraveného učebního plánu pro rozšířenou výuku jazyků. Od 6. do 9. ročníku jsou vždy v jedné třídě šestého, sedmého, osmého a devátého ročníku žáci vzděláváni podle upraveného učebního plánu pro rozšířenou výuku matematiky a přírodovědných předmětů. Dle zahajovacích výkazů nepřesahují počty žáků maximální
povolenou kapacitu uvedenou v Rozhodnutí MŠMT o zařazení do sítě škol,
předškolních zařízení a školských zařízení. V době inspekce se ve 22
třídách vzdělávalo celkem 449 žáků. Předmět inspekční a kontrolní činnosti Předmětem inspekční/kontrolní činnosti bylo zjištění a zhodnocení: · personálních a materiálně-technických podmínek vzdělávání v níže uvedených předmětech a skupinách předmětů vzhledem ke schváleným učebním dokumentům
·
průběhu a výsledků vzdělávání a výchovy na 2.
stupni v jednotlivých předmětech a skupinách předmětů: matematika, fyzika,
chemie, přírodopis, zeměpis, občanská výchova, rodinná výchova, hudební
výchova, anglický jazyk a konverzace v anglickém jazyce (5. – 9. ročník) hodnocení personálních podmínek vzdělávání a výchovy vzhledem ke schváleným učebním dokumentům Hodnocení personálních podmínek školy se vztahuje pouze
k předmětu inspekce. Skupina učitelů sledovaných předmětů je
z hlediska věkové struktury vyrovnaná, jsou v ní zastoupeni
i muži. Při stanovení úvazků vyučujících škola optimálně využívá
jejich vzdělání, schopností a zájmů, přesto je zabezpečení výuky některých
předmětů (např. anglický jazyk, rodinná výchova, občanská výchova)
problematické. Personální podmínky ve
sledovaných předmětech dle vyhlášky MŠMT č. 139/1997 Sb., o podmínkách
odborné a pedagogické způsobilosti a o předpokladech kvalifikace výchovných
poradců
OPZ - odborná a pedagogická
způsobilost, OZ - odborná způsobilost, PZ - pedagogická způsobilost, N - bez
odborné a pedagogické způsobilosti Ředitel je ve funkci od roku 1997, má jednoho statutárního zástupce. Cílem vedení školy je vytvářet koncepci jejího rozvoje za aktivní účasti všech pedagogických pracovníků a za úzké spolupráce se zřizovatelem, radou školy i s rodiči. Vychází přitom z analýzy stavu v regionu. Snahou vedení je zvětšit stávající nabídku tří učebních plánů zvoleného vzdělávacího programu o učební plán pro třídy s rozšířeným vyučováním tělesné výchovy. Sportovní třídy se zaměřením na fotbal budou zřizovány od 4. ročníku. Z dostupných materiálů je zřejmé, že škola zvolenou koncepci postupně uskutečňuje. Ředitel ji rozpracovává do ročního plánu, který se týká celkového provozu školy. Na něj navazují týdenní plány s vyznačenými konkrétními činnostmi, termíny a zodpovědností. Plánování vychází z analýzy současného stavu, ze zájmu rodičů a žáků i z tradice školy. Pracovníci se účastní tvorby koncepce i ostatních plánů připomínkami a návrhy, vše je podrobně zpracováno v zápisech z jednání pedagogické rady, která dobře plní funkci poradního orgánu. Metodické orgány jsou ustaveny, jejich činnost se týká převážně plánování sportovních i naukových soutěží, sjednocení hledisek hodnocení a klasifikace, sestavení kontrolních prací, volby učebnic, návrhů nákupu pomůcek atd. Rozvrh hodin splňuje kritéria školní psychohygieny a je vypracován v souladu s platnou legislativou. Vedení preferuje školu, která dává šanci všem žákům. Tomu odpovídá velmi pestrá a bohatá nabídka volitelných a nepovinných předmětů i zájmových kroužků. Plán hospitační a kontrolní činnosti je konkrétní a časově strukturovaný. Ředitel i jeho zástupce znají dobře úroveň práce jednotlivých pedagogů. Systém kontroly je prokazatelný, hospitace i další kontrolní činnost (např. kontrola vedení pedagogické dokumentace) je pravidelná a poměrně četná. Vedení školy však věnuje menší pozornost kontrole tematických plánů. Z jejich zpracování není vždy zcela patrné rozlišení základního a rozšiřujícího učiva. Někteří učitelé mají stejné tematické plány pro třídy, v nichž se žáci vzdělávají podle rozdílných učebních plánů. Dlouhodobé plánování učiva některých předmětů (např. přírodopis, rodinná výchova) je vázáno na obsah používaných učebnic a osobní zaujetí pedagogů pro určitá témata. Dosud nebyl vytvořen propracovaný systém evaluace, který by podpořil systematické plánování, využívání aktivizujících metod a forem výuky a koordinaci mezipředmětových vztahů. Ředitel školy věnuje velkou pozornost dalšímu studiu pedagogických pracovníků. Vychází v maximální míře vstříc těm, kteří mají zájem v souladu s potřebami školy doplnit si své vzdělání. Navrhl např. rozšiřující studium učitelům anglického jazyka a občanské výchovy. Začínajícím pedagogům pomáhají zkušení učitelé. Vedení s nově příchozími pedagogy konzultuje jejich problémy, věnuje jim zvýšenou pozornost častějšími hospitacemi. Demokratický, kultivovaný a korektní přístup řízení školy vytváří atmosféru důvěry. Kritéria, podle nichž se diferencovaně rozdělují nadtarifní složky platu, jsou všem známa. Podklady k jejich aplikaci získává ředitel pravidelným hodnocením pedagogů. Velká část náročné práce celé školy je zdokumentována v pečlivě vedené školní kronice. Organizační zajištění chodu školy vychází z funkčního Vnitřního řádu, který je rozpracován do dalších organizačních směrnic. Blíže upřesňují povinnosti učitelů a zaměstnanců školy. Kompetence vedení i ostatních pracovníků jsou přesně stanoveny. Školní řád obsahuje povinnosti učitelů a žáků, kterých se týkají implicitně obsažená práva. Aktuální informovanost učitelů vedle standardních mechanizmů (školní rozhlas, nástěnky a tiskoviny ve sborovně) zajišťuje telefonické propojení kabinetů. Informační listy a výroční zpráva, která byla vypracovaná podle platné legislativy, podávají dostatek informací o škole. Zevrubné informace o školních aktivitách jsou na kvalitně vyhotovených webových stránkách, které zástupce ředitele pravidelně aktualizuje. Zde je rovněž zveřejňován plán suplování za nepřítomné pedagogy. Další informace se žáci dovídají na školních nástěnkách. Relace školního rozhlasu pro děti zveřejňují pozitivní zprávy o umístění v soutěžích, úspěchy a pochvaly. Dva roky funguje „školní pošta“, obdoba schránky důvěry. V posledním roce obsahovala cca 20 sdělení, převážně přání a osobní problémy, poděkování, stížnosti a nápady. Řešením některých problémů se ředitel zabývá spolu s žákovským parlamentem. Konkrétním výsledkem bylo např. zlepšení hygieny při výdeji obědů ve školní jídelně. Ve škole je zřízena funkční rada školy, ředitel kladně hodnotí její spolupráci. Personální podmínky vzdělávání a výchovy jsou v souhrnu velmi
dobré. hodnocení materiálně-technických podmínek vzdělávání a výchovy vzhledem ke schváleným učebním dokumentům Budova školy z 80. let 20. století se skládá ze čtyř velkých, relativně samostatných pavilonů s atriem, které není vhodné k využití pro výuku. S klesajícím počtem žáků ředitel vybudoval v části uvolněných prostor odborné pracovny, kterých je ve škole v současnosti patnáct, např. pracovna výtvarné výchovy, školní knihovna, místnost pro kurzy a semináře, tři tělocvičny a dvě počítačové učebny. V jedné je patnáct pracovních stanic převážně Pentium Cyrix, druhá pracovna s deseti počítači Pentium II je v provozu od září 2002. Některé prostory ředitel postoupil komerčnímu využití. Kromě odborných pracoven má škola 22 kmenových učeben, které prostorovou kapacitou odpovídají počtu zapsaných žáků. Jsou běžně zařízené, jejich dosluhující žákovský nábytek je postupně inovován. Žáci jsou vybaveni učebnicemi, které mají schvalovací doložku MŠMT a jsou průběžně obměňované. K procvičování učiva slouží sešity a další materiály, které učitelé sami připravují. Škola má dostačující počet audiovizuální techniky, avšak při výuce s ní pracovali pouze někteří vyučující (anglický jazyk, hudební výchova, rodinná výchova). Matematika
se vyučuje v jedné poloodborné učebně i v kmenových třídách. Pracovny fyziky
a chemie jsou tradičně zařízeny. Jejich vybavení i učební pomůcky,
přístroje, chemikálie a chemické sklo, uložené v kabinetech, jsou již
starší, avšak umožňují provádět základní demonstrační experimenty a laboratorní
cvičení. Pro výuku fyziky jsou k dispozici soupravy na mechaniku,
elektřinu, modely strojů, měřící přístroje, video, videokazety atd. Pro chemii
jsou žákovské soupravy, modely krystalových mřížek prvků a sloučenin, video,
videokazety, odborná literatura apod. Chemikálie jsou přehledně uspořádané dle
požadavků současné legislativy. Kabinet matematiky je dostatečně vybaven
pomůckami (nástěnné přehledy, modely těles, žákovské soupravy, rýsovací potřeby
atd.), učitelé je často a promyšleně používají při výuce. Přírodopis je vyučován v pracovně bohatě vyzdobené květinami, jsou tu deponovány a vystaveny některé pomůcky. Podstatnou výhodou pro využití mikroskopů je přirozený osvit zleva i zprava. Špatný technický stav některých mikroskopů negativně ovlivňuje práci žáků při laboratorním cvičení. Od šestého ročníku se používá řada učebnic se zaměřením na ekologii, v devátém se žáci učí z učebnice přírodopisu jiného nakladatelství. Důvodem je důraz na systematické probírání mineralogie a geologie. Škola má pro výuku předmětu dostatek přehledně uložených pomůcek, odborné literatury a určovacích klíčů. Zeměpis se vyučuje ve třídě s mapami a nástěnkou k jednomu z probíraných témat. Nástěnných map i školních atlasů je přiměřené množství, jsou aktualizované a v hodinách se s nimi pravidelně pracuje. Pro frontální výuku je v kabinetu malé množství videokazet, žákovské globusy, busoly atd. Pro výuku cizích jazyků je využívána jazyková učebna, která svým vybavením a motivační výzdobou pomáhá utvářet kladný vztah žáků k předmětům. Kabinet obsahuje zejména přenosné magnetofony, audiokazety vztahující se k používaným učebnicím, slovníky a doplňkovou literaturu. Počet dalších názorných pomůcek je malý. Vzdělávání v hudební výchově probíhá v odborné pracovně, která je vkusně zařízená a vybavená. Nový žákovský nábytek, pianino, notová senzorová tabule, kvalitní audiovizuální technika, podnětná výzdoba i květiny utvářejí příznivý dojem. V kabinetu, který je propojen s učebnou, je bohatý inventář hudebních nástrojů (kytary, housle, varhany Yamaha, orffovský instrumentář) a CD nosičů. Sbírka pomůcek pro občanskou výchovu je velmi skromná. Skládá se z videokazet, diapozitivů k omezenému počtu závazných témat učebních osnov i literatury k volbě povolání. Rodinná výchova se vyučuje v místnosti vhodně upravené pro skupinovou práci. Na její tematické výzdobě se spolupodílejí žáci. Nedostatek pomůcek pro předmět částečně nahrazují učitelé vlastními nahrávkami televizních pořadů, pro sexuální výchovu jsou připraveny PC programy. Návrhy na doplnění inventáře vycházejí od jednotlivých pedagogů. Jsou realizovány podle možností finančního rozpočtu školy. Dostatečně efektivní je práce s tradičními pomůckami, méně účinné je využívání didaktické i audiovizuální techniky. Ředitel se soustavně zabývá materiálním zázemím vzdělávání, jedním z hledisek hodnocení vedení při hospitacích je názorné používání pomůcek i jejich vhodné začlenění do vyučování. Materiálně-technické podmínky vzdělávání a výchovy jsou velmi dobré. hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a výchovy v jednotlivých předmětech a ve skupinÁCH předmětů Realizace vzdělávacího programu Vzdělávací program je realizován v souladu s rozhodnutím o zařazení do sítě škol. Výuka je v souladu s učebními plány vzdělávacího programu. Vedená povinná dokumentace průkazně zachycuje průběh vzdělávání. Způsob kontroly plnění učebních plánů a osnov je účinný. Průběh a výsledky vzdělávání a výchovy ve skupině předmětů matematika, fyzika, chemie Předměty vyučují pedagogové s požadovanou kvalifikací, někteří se věnují žákům nad rámec svých pracovních povinností. Připravují je na odborné soutěže, kterých se škola, hlavně v matematice, dlouhodobě úspěšně účastní (viz část Další zjištění). Matematika je vhodně rozšířena o nabídku nepovinného předmětu cvičení z matematiky, na fyziku a chemii volitelné či nepovinné předměty v tomto školním roce nenavazují. Výuku matematiky kladně ovlivňuje velká zkušenost učitelů, která se projevuje v kvalitním zvládnutí jednotlivých metodických kroků a účelné organizaci činnosti žáků při vyučování. K prvotní motivaci žáků sloužil obvykle zřetelně formulovaný cíl hodiny. Vyučující matematiky často využívali vzájemného hodnocení žáků a pozitivního motivačního hodnocení - pochvaly za dílčí úspěšné řešení matematických úloh - tím podpořili aktivitu žáků. Pedagogové chemie a fyziky podcenili motivační složku výuky předmětu. Někteří nedostatečně reagovali na počínající únavu i pokles zájmu dětí. K prověřování znalostí byly využívány běžné formy ústního a písemného zkoušení. Náročnost byla přiměřená cílové skupině žáků, jejich vědomosti odpovídaly požadavkům osnov. Všechny prověrky i čtvrtletní písemné práce byly pečlivě opraveny a objektivně ohodnoceny. Bezprostřední přípravu na vyučování pojímali všichni velmi zodpovědně, stanovené výukové cíle ve sledovaných hodinách byly reálné, odpovídaly aktuálnímu stavu tříd. Průběh vyučování ukázal promyšlenost výběru učiva, metod, cílů a pomůcek. Všichni pedagogové volili klasicky strukturované hodiny, a to jak při běžných, tak při hodinách laboratorních. Využívali frontální formu výuky, její efektivitu zvyšovalo promyšlené a osvědčené střídání slovních metod (řízený rozhovor, výklad) s písemnými (společné či samostatné procvičení učiva). Učitelé matematiky vedli žáky k nácviku řešení problémů i hledání alternativních možností. Ve třídách s rozšířenou výukou matematiky byl kladen důraz na tvořivou aplikaci matematických znalostí a rozvoj logického myšlení. Žáci byli vedeni k samostatnému řešení příkladů s vysvětlením a odůvodněním svého postupu. V ostatních třídách pedagogové přizpůsobovali výuku schopnostem dětí dané třídy. Učitelé fyziky a chemie vhodně zařazovali pro přiblížení probíraného učiva demonstrační pokusy, ukázky chemikálií i názorné pomůcky. Vlivem přílišného verbalismu některých vyučujících, malé oboustranné zpětné vazby, absenci průběžného i závěrečného hodnocení byli žáci v běžných třídách bez rozšířeného vzdělávaní pasivními subjekty vyučování. Ve dvou hodinách výuky chemie děti prováděly laboratorní cvičení, které bylo vzorně připravené. Pracovaly ve dvojicích, se zájmem plnily požadované úkoly, prakticky si ověřovaly teoretické poznatky. Výuka většiny zhlédnutých hodin uvedené skupiny předmětů neumožňovala vzájemnou komunikaci a spolupráci žáků, vnitřní diferenciace byla velmi málo uplatňována. Při výuce byly využívány učebnice, připravené pracovní listy, tabule, matematické tabulky, školní sešity, rýsovací potřeby, chemikálie, chemické sklo i nástroje, siloměr, posuvné měřítko, mikrometr, stopky, vzorky prvků, tellurium atd. Didaktická technika byla používána zcela výjimečně. Ve sledovaném vyučování převažovala příznivá atmosféra, kterou většina pedagogů navozovala svým profesionálním přístupem a pěkným vztahem k žákům, ten byl zřejmý i ze způsobu vzájemné komunikace. Žáci využívali možnosti zeptat se na problém nebo vyjádřit vlastní názor. Komunikační dovednosti dětí pozitivně ovlivňovaly fundovaně vedené rozbory matematických úloh. Průběh a výsledky vzdělávání a výchovy ve skupině předmětů
matematika, fyzika a chemie jsou velmi dobré. Průběh a výsledky vzdělávání a výchovy ve skupině předmětů přírodopis a zeměpis Předměty vyučují pedagogové s požadovaným vzděláním, to se kladně projevuje v převažující obsahové správnosti přednesené látky. Žáci byli motivováni v úvodních částech hodin zpravidla přehledem budoucích činností a časovým rozvržením práce, v přírodopisu i atraktivitou zařazené laboratorní práce se samostatným použitím mikroskopu. Učitelé hodnotili žáky objektivně v průběhu výuky nebo na jejím závěru. Klasifikace v žákovských knížkách v přírodopisu svou skladbou postihovala ústní, písemné zkoušení i hodnocení laboratorních dovedností. V zeměpisu byla četnost hodnocení přiměřená s výjimkou jedné třídy, kde ve vybraných žákovských knížkách nebyly z předmětu zaznamenány žádné známky. Dlouhodobé plánování přírodopisu zahrnuje i enviromentální výchovu, ve výuce i v životě školy jsou tato hlediska patrná. V zeměpisu je plánování výčtem témat v učebnicích a časovým plánem, který není respektován. Podstatnější vliv na výuku měla zkušenostní bezprostřední příprava hodin, která zahrnovala dílčí faktografickou aktualizaci (učivo o novém správním uspořádání, rozšířená působnost obcí). Vhodné regionální informace (učivo o vlastní obci) nebyly využity. V přírodopisu učitelka zařadila praktickou metodu - laboratorní činnost žáků. Znakem úspěšnosti bylo zjištění, zda uvidí sledované organizmy, což v některých případech vylučoval stav přístrojů. Žáci prokázali předcházející osvojení laboratorních dovedností, rezerva byla ve tvorbě aktuálního nákresu, kdy pracovali jen s předloženým obrázkem. Hodnocení a shrnutí laboratorní práce bylo frontální, stejně jako metody výkladu i opakování v zeměpisu, kde celkově převažoval řízený rozhovor. Absence názornosti a chybějící diskuse o předložené problematice vedla k pasivnímu přijímání látky. Systém zápisů ve školních sešitech byl srozumitelný, tvořil přehledný celek usnadňující domácí přípravu. Pozitivní bylo procvičení nové látky prací se slepými mapkami. Žákovské sešity učitelka přírodopisu pravidelně kontroluje. Při výuce přírodopisu žáci pracovali s laboratorním vybavením pro mikroskopování, v zeměpisu využívali učebnice, atlasy a sešity, zabudovaná audiovizuální technika nebyla použita. Podpora aktivního učení a aplikace vědomostí se objevovala v hodnocených předmětech jen výjimečně. Žáci byli spíše vedeni k přijímání předem daného výběru informací a jejich zapamatování. Učitelé vytvářeli vhodné psychohygienické podmínky pro výuku, dbali na vhodnou intenzitu světla a větrání tříd, navozovali klidnou atmosféru. Průběh a výsledky vzdělávání a výchovy ve skupině předmětů zeměpis a přírodopis jsou
průměrné. Průběh a výsledky vzdělávání a výchovy ve skupině předmětů rodinná a občanská výchova Výuku občanské výchovy zajišťují dvě učitelky. Chybějící stanovené vzdělání jedné z nich negativně ovlivnilo efektivitu vyučování i jeho odbornou stránku. Absence odborné a pedagogické způsobilosti vyučující rodinné výchovy se projevila v nesprávné metodické přípravě, učitelka však přistupovala k výuce se silnou vnitřní motivací. Úvodní motivace byla nahrazena sdělením cíle hodiny. Učitelky průběžně ověřovaly pochopení látky, často chválily a oceňovaly správné závěry vyplývající z práce žáků, nevedly je však k sebehodnocení. Kontrolou žákovských knížek bylo zjištěno, že klasifikace je převážně z písemného projevu. Zvolená témata v občanské výchově korespondovala s osnovami, reflektovala praxi a životní zkušenost žáků. Frontální forma výuky i skupinová práce vycházely z textů a úkolů v učebnici. V jedné z hodin učitelka vedla děti k diskusi, při které někdy sama předjímala závěry. Kooperace žáků vyznívala rozporuplně, protože nebyla organizačně zvládnutá. Učitelce rodinné výchovy se vhodným výběrem videoprogramů podařilo žáky zaujmout. Další možnost vhodného využití videoprogramu byla ovlivněno nedostatkem času na navazující diskusi a zjištění zpětné vazby. V některých třídách byla komunikace mezi učitelkami a žáky otevřená, podporovala splnění stanovených cílů, děti se zájmem spolupracovaly. V jiných hodinách přes snahu učitelky komunikace vázla. K výuce rodinné výchovy je využívána místnost, kde vhodná instalace nábytku umožňuje skupinové vyučování, žáci se podílí na tvorbě nástěnek. Výuka byla soustředěna na sledování videa. Výuka občanské výchovy se realizovala v kmenových třídách. Žáci pracovali se sešity a učebnicemi. Průběh a výsledky vzdělávání a výchovy ve skupině předmětů rodinná a občanská výchova
jsou průměrné. Průběh a výsledky vzdělávání a výchovy v předmětu hudební výchova Předmět vyučují dva pedagogové s požadovanou kvalifikací. To mělo na výuku pozitivní vliv ve vedení žáků k různým hudebním činnostem a ve spoluutváření jejich kladného vztahu k předmětu. Motivací bylo připomenutí látky z předcházející hodiny a seznámení s novým cílem. Vyučující často hodnotili a chválili pokrok v práci dětí a taktně upozorňovali na nedostatky. Vhodnou motivací bylo posilování jejich sebedůvěry v umění hry na nástroj (např. doprovod pěvecké činnosti spolužáků žákyní na pianino). Směřovali výuku k tomu, aby žáci vnímali hudbu ve vztazích a souvislostech. Zařazovaná učební témata odpovídala osnovám. Navazovala na okruhy učiva, které si žáci upevnili. Byla zohledňována jejich životní zkušenost. Organizace a struktura hodin byla vyučujícími promyšlená a korespondovala s cíli výuky. V převažující frontální výuce dominoval zpěv písní různých žánrů jednohlasem i dvojhlasem a prohlubování dovednosti žáků ovládat jednoduché hudební nástroje (bubny, orffovský instrumentář, varhany). Z výuky vyplývalo, že jsou k hudebním aktivitám soustavně vedeni a že o ně mají zájem. Učitelé podporovali děti v jejich snaze, prezentovali vynikající doprovod na kytaru a kultivovaný zpěv. Podíl teoretické výuky byl v hodinách malý, ale dostačoval k základní orientaci žáků v problematice. Zahrnoval opakování hudebních pojmů a okrajově výklad, který účelně doplnily referáty. Významnou součást jedné z hodin tvořila samostatná práce skupin, v nichž žáci podle pokynů postupně plnili nejen teoretické, ale i praktické úkoly (např. vyjadřování hudby pohybem). Následovala zdařilá ukázka výsledků práce spolužákům. Učitelé do výuky vhodně zařazovali názorné pomůcky (připomínka představitelů divadla malých forem ukázkou z filmu), vedli žáky ke srovnání a k úvaze, podávali jim bohaté doplňující informace. V odborné stránce vyučování nebyly nedostatky. Výuka probíhala za oboustranného respektu, v přátelství a spolupráci. Materiálně ji zajišťovaly výše jmenované hudební nástroje, sešity, názorné pomůcky a notové záznamy písní. Učebnice využity nebyly, což nesnižuje pozitivní vyznění vyučování předmětu. Průběh a výsledky vzdělávání a výchovy v předmětu hudební výchova jsou vynikající. Průběh a výsledky vzdělávání a výchovy ve skupině
předmětů anglický jazyk a konverzace v anglickém jazyce v 5. - 9.
ročníku Většina učitelek s chybějící odbornou způsobilostí dokázala tento nedostatek překonat zúročením soustavného sebevzdělávání. Nedopouštěla se v odborné stránce jazyka chyb s výjimkou fonetiky. Absence pedagogické způsobilosti u jedné pedagožky ovlivnila částečně výuku okrajovým zařazováním málo efektivních činností (čtení textu žáky spojené s poslechem záznamu bez dalšího využití, zkoušení slovíček s opomenutím kontextu). V hodině konverzace dokázala další vyučující účelně využít jazykových znalostí z dlouhodobého pobytu ve Velké Británii, čímž vyrovnávala chybějící předepsané vzdělání. Vstupní motivace byla nahrazena seznámením s cílem hodiny. Učitelky děti často chválily za zvládnuté úkoly a ochotně jim pomáhaly. Korigovaly nedostatky v práci žáků, s výjimkou výslovnosti, kde zůstávaly nepřesnosti bez opravy. K sebehodnocení nebyly děti vedeny, závěrečné shrnutí učitelkami neobsahovalo konkrétní informace. Klasifikace v žákovských knížkách je častá a odráží všechny součásti jazyka. Učivo odpovídalo osnovám, navazovalo na probranou látku a
částečně zahrnovalo reálie. Převládala frontální forma výuky. Žáci si
opakovali, upevňovali a rozšiřovali nabytý rozsah jazykových prostředků.
Učitelky využívaly různě účelných metod k prohlubování cílových jazykových
kompetencí. Často zařazovaly řízený dialog, práci s pracovními sešity,
učebnicemi (poslech, četba a rozbor textů). Žáci plnili také úkoly
ve dvojicích nebo skupinách. Tato práce byla efektivnější, v jejím
průběhu a při prezentaci výsledků docházelo k hlubšímu rozvíjení znalostí
např. vyprávěním (třídy s rozšířenou výukou jazyků). Samostatnou práci
vždy zakončovala společná kontrola. Ve vyučování nebyl zaznamenán
diferencovaný přístup k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Učitelky i žáci se vzájemně respektovali, děti se ochotně zapojovaly do výuky. Pracovaly s učebnicemi, pracovními sešity a listy, audiozáznamy, minimálně však se slovníky a s dalším zdrojem informací. Průběh a výsledky vzdělávání a výchovy ve skupině předmětů anglický
jazyk a konverzace v anglickém jazyce jsou průměrné. Výsledky vzdělávání a výchovy zjišťované školou Běžným nástrojem zjišťování výsledků vzdělávání je hodnocení a klasifikace ústního či písemného projevu v jednotlivých předmětech. Souhrnné výsledky klasifikace se objevují v zápisech z jednání pedagogické rady a ve výroční zprávě. Vnější evaluace pedagogického procesu byla realizována formou externího auditu – srovnávací testy Kalibro ve všech třídách 5. a 7. ročníku. Vnitřní hodnocení činnosti školy vychází z komunikace se žáky a rodiči, ze zájmu rodičovské veřejnosti o možnost přijetí žáků i z jiné než spádové oblasti a z kontrolní činnosti ředitele i jeho zástupce. Vedení školy vychází při kontrole výuky z ročního „Plánu hospitační a kontrolní činnosti“ i z dobré znalosti práce jednotlivých zaměstnanců. Vnitřní evaluace je sice promýšlena, zatím ale netvoří ucelený propracovaný systém. Z hospitační činnosti vedení školy vypracovává písemné záznamy, při rozborech s pedagogy formuluje závěry, dává případná doporučení pro další profesní růst učitelů. Analýza je podkladem pro metodická, organizační a personální opatření vedoucí ke zkvalitnění vyučování. Dílčí výsledky vzdělávání a výchovy, zjištěné inspektory podle výkonů jednotlivých žáků přímo v hospitovaných hodinách, jsou obecně ve standardním pásmu znalostí a dovedností. Žáci matematických tříd projevili kvalitní znalosti v tomto profilovém předmětu. Dalším způsobem evaluace školy je srovnání úspěšnosti některých
žáků v odborných soutěžích se žáky jiných škol obvodu či kraje. V
obvodních kolech matematické olympiády se žáci umístili na 1., 2., 3. a
5. místě, ve fyzikální olympiádě na 3. místě. Žáci se úspěšně účastnili i v
krajských kolech. V soutěžích z ostatních předmětů také pravidelně dosahují
velmi dobrých výsledků. Celkové hodnocení průběhu vzdělávání a výchovy Ve vyučování převažují tradičně strukturované hodiny s pravidelným
střídáním metod práce. V matematice a hudební výchově je pojetí výuky
orientované na aktivní činnost žáka. V ostatních předmětech převažuje
frontální forma výuky, kde učitelé málo uplatňují vnitřní diferenciaci dle
individuálních schopností dětí a zřídka začleňují kooperativní techniky učení.
To u některých žáků vede k pasivnímu přijímání nového učiva. Další zjištění · Zřizovací listina je v souladu s Rozhodnutím MŠMT o zařazení do sítě škol, předškolních zařízení a školních zařízení. · Matematická soutěž „Mladý Pythagoras“ V tomto školním roce škola organizuje již 7. ročník matematické soutěže „Mladý Pythagoras“ pro žáky 5. ročníků, která probíhá pod patronací starosty Městské části Prahy 13. Původně byla plánována pouze pro školy Prahy 13, postupně se do ní začaly zapojovat i školy z jiných městských částí. Žáci řeší v časovém úseku 75 minut 30 příkladů různé složitosti. Po dobu trvání soutěže se do ní zapojilo 1270 dětí z 6 městských částí Prahy. · Výměnné pobytové jazykové zájezdy Od roku 1995 škola spolupracuje s francouzskou školou College nationalité mixte Jean Papon v La Pacaudiere u Lyonu. Žáci, kteří se učí francouzsky, absolvují jednou za dva roky výměnný pobyt s ubytováním ve francouzských rodinách. Zdokonalují se v jazyce a seznamují s tamními zvyklostmi. Francouzští žáci a profesoři přijíždí recipročně do Prahy, škola pro ně připravuje bohatý poznávací program. · Tematická inspekce „Sledování a hodnocení průběhu vzdělávání cizinců na území ČR“ Souběžně s orientační inspekcí byla realizována tematická inspekce „Sledování a hodnocení průběhu vzdělávání cizinců na území ČR“. Zjištění z této tematické inspekce, která probíhá i v jiných školách, budou souhrnně zveřejněna ve Zprávě ČŠI o školním roce 2002/2003. · Dotazníkové šetření úkolu „Stav výuky fyziky v základních školách a ve středních školách“ V průběhu inspekce bylo ve škole provedeno dotazníkové šetření výzkumného projektu „Stav výuky fyziky v základních školách a ve středních školách“, jehož řešiteli jsou Západočeská univerzita v Plzni, fyzikálně pedagogická sekce Jednoty českých matematiků a fyziků a Česká školní inspekce. Akce proběhla v souladu s projektem výzkumu. Zúčastnili se jí žáci jedné vybrané třídy a učitel fyziky. Veškerá dokumentace použitá při
šetření žáků byla předána cestou ústředí ČŠI k souhrnnému zpracování pro
globální hodnocení podmínek a průběhu vzdělávání. Učitel, který se dobrovolně
zapojil do výzkumu, mohl odeslat záznamové listy přímo zástupci fyzikálně-pedagogické
sekce JČMF. Údaje, související s výzkumným šetřením, nebyly a nebudou
použity k hodnocení školy, které se provádí v rámci inspekční
činnosti. Výčet dokladů, o které se inspekční zjištění opírá 1. Rozhodnutí o zařazení do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení vydané MŠMT dne 26. 9. 2001 pod čj. 24 415/2001-21 s účinností od 1. července 2001 2. Zřizovací listina vydaná Městskou částí Praha 13 dne 1. června 2001, dodatek ke zřizovací listině vydaný Městskou částí Praha 13 ze dne 23. září 2002 3. Jmenování do funkce ředitele školy vystavené ŠÚ Praha 5 dne 7. května 1997 čj. ŠU/436/Vei/97 4. Potvrzení ve funkci ředitele školy ze dne 19. prosince 2002 čj. OŠ/151-15/2002 5. Vybraná povinná dokumentace školy ve smyslu § 38a zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů: třídní knihy za školní roky 2002/2003, třídní výkazy, katalogové listy žáků, učební plány 1999-2002, rozvrh hodin atd. 6. Personální dokumentace vybraných pedagogických pracovníků školy dle vyučovaných předmětů sledovaných inspekcí – kopie dokladů o jejich kvalifikaci 7. Fakultativní dokumentace vedení školy a jednotlivých učitelů: záznamy z hospitací, tematické plány učiva, zápisy z jednání pedagogické rady, roční plán, týdenní plány, roční plán hospitační a kontrolní činnosti atd. 8. Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2001/2002 9. Organizační řád, Pracovní řád, Vnitřní řád školy a další dokumentace 10. Statistický výkaz Škol (MŠMT) V 3-01 o základní škole pro školní rok 2002/2003 11. Inspekční zpráva čj. 010 258/99-2700 ze dne 3. března 1999 12. Podkladová inspekční dokumentace, Dotazník pro ředitele před inspekcí, Hospitační záznamy ČŠI Závěr Škola úspěšně realizuje zvolený vzdělávací program, vzdělávání probíhá v souladu s platnými osnovami. Skupina učitelů sledovaných předmětů je z hlediska věkové struktury vyvážená, jsou v ní nezanedbatelným podílem zastoupeni i muži. Ve škole působí několik vynikajících učitelských osobností. Personální podmínky vzdělávání a výchovy jsou do jisté míry negativně ovlivněny pedagogy, kteří nesplňují podmínky odborné a pedagogické způsobilosti (to se projevilo hlavně při výuce cizích jazyků, rodinné výchovy, občanské výchovy). Vedení školy svým demokratickým přístupem a schopností motivovat pracovníky vytváří optimální podmínky pro výchovně-vzdělávací práci, maximálně podporuje vzdělávání pedagogů. Organizace školy a její informační systém jsou účelné. Dílčí rezervy se týkají dlouhodobého plánování výuky, efektivnosti práce metodických orgánů a jejich kontroly vedením školy. Škola zatím nemá propracovaný vnitřní evaluační systém. Materiálně-technické podmínky vzdělávání a výchovy umožňují plnit zvolený vzdělávací program, jsou limitovány finančními možnostmi školy. Výzdoba tříd a prostředí na 1. stupni je esteticky působivější než na 2. stupni. Pozitivem školy je mimořádný počet odborných učeben, které jsou účelně využívány k výuce. Nedostatkem je malé zařazení didaktické i audiovizuální techniky. Profilací školy je matematika, přírodovědné předměty a cizí jazyky. Vzdělávání v matematice je na vysoké úrovni. Obecně určujícími faktory kvality vyučování jsou: efektivní plánování hodin, vhodné využívání metod a forem výuky, kultivovaná vzájemná komunikace a schopnost pedagogů stimulovat děti k aktivní účasti při hodině. Naplňování dílčích poznávacích a hodnotových cílů vzdělávacího programu je ztíženo převažující preferencí frontální formy výuky. Omezeně jsou zařazovány názorně-demonstrační, praktické a problémové metody učení. Složení inspekčního
týmu a datum vyhotovení inspekční zprávy Razítko
Razítko
Hodnotící
stupnice
|
|